Listopad- včelařské práce v průběhu podzimních měsíců

Kalendárium – Listopad

A.    Co včelaři musí v listopadu udělat a vyplývá to z legislativy?

1.    Stejně jako v měsíci říjnu – ošetření včelstev. Vhodné období je cca 3 týden v listopadu kdy často přichází oteplení.  Tehdy děláme „druhé ošetření“.

2.    Provést záznam o ošetření

B.    Co by bylo dobré udělat?

1.    Cedule, upozornění na včely

2.    Výroba rámků, oprava nástavků, úlů

3.    Tavení souší, zpracování vosku

4.    Výroba věcí z vosku na stromeček (také jako dárek)

5.    Vzdělávání se – je časový prostor

6.    Sběr troudu a chorošůCo včelaři musí v listopadu udělat a vyplývá to z legislativy?

Ad A1 Stejně jako v říjnu – ošetření včelstev – v listopadu obvykle ošetřujeme podruhé.

Tento článek píšu v začátku října. Z včelařského hlediska máme vynikající rok na „boj“ s varoázou a tím pádem očekávám snížení zamoření včelstev roztočem varroa destrutor (při správném podzimním ošetřování včelstev).  Jak jsem zmiňoval dříve, uvádí se, že nejúčinnější ošetření (bez ohledu na typ použitého přípravku) dosahuje cca 95%. Je nutné připomenout, že to platí v případě, že zasáhneme všechny roztoče a roztoči nejsou schovaní v zavíčkovaném plodu. Znamená to, že i když ve včelstvu není plod zůstává po ošetření ve včelstvu ze 100 roztočů cca 5 „kousků“, které se snažíme dalším ošetřením zničit.

Dělají všichni včelaři takové zásahy do včelstev, aby tam nebyl plod a provádí kontrolu? Mají všichni takové znalosti aby věděli, Co a Proč mají dělat?

Letos jsme dostali od přírody luxusní dárek v podobě chladného počasí v září, proto včelám nezbylo, než přerušit plodování a je vysoká pravděpodobnost, že u všech ošetření, která budou prováděna od cca 15. října NEBUDE ve včelstvech plod. Super zpráva.

Vzhledem k legislativě můžou včelaři použít různé přípravky (viz přehled povolených přípravků z minulého měsíce, ale pojďme se podívat na možnosti jejich použití.

•    Je vhodné kombinovat léčiva s různou účinnou látkou při ošetřování včelstev, protože pokud měli roztoči tendenci stát se rezistentní vůči určité látce, použití různých léčiv zvyšuje naše šance na dosáhnutí stavu „nula“ při vyšetření zimní měli.

•    Nejčastějšími přípravky používaných pro ošetření pravděpodobně budou Varidol, nebo MP 10 s formou použití – fumigace. To je nakapání kapek na buničinový pásek, jeho zapálení a vložení do včelstva (dle návodů k použití). Venkovní teplota by měla být při aplikaci ideálně vyšší než 10°C.

•    Dalším způsobem, který sám používám je polití včel přípravkem obsahujícím kyselinu šťavelovou a mravenčí VarroMed. Zase přesně dle jejich návodu.  Bratr používal v podzimních měsících Oxuvar  a vím, že s ním měl dobré výsledky také. Informace, které mám zprostředkované s Oxuvarem a Oxybee, mě přesvědčily, že jejich používání je naprosto v pořádku.

Nedoporučuji „domácí výrobu“ léčiv nebo změnu navrženého způsobu ošetřování včelstev.

Zde v časopise jsou zásadní a ověřené informace, zdroje pro včelaře, které fungují a jsou ověřené. Nechci a nedoporučuji nic, co by mohlo vést v extrémním případě k úhynu včelstev včelařů, kteří nemají dostatečné zkušenosti. Ti potřebují vědět Co a jak přesně mají udělat, aby mohli v pohodě včelařit a zda je to bezpečné jak pro včely, tak pro lidi, případně jak je to s reziduy ve včelích produktech.

Píšu to proto, že okolo slyším mnoho zlepšováků na léčení, ale bohužel od včelařů s malou praxí a malým množstvím včelstev. Navíc, pokud jim jejich „rady a porady“ nevyjdou a včely uhynou, tak to raději nikomu neřeknou, ale jejich „rada“ už žije vlastním životem a šíří se dál. Ano, je pravda že já sám používám některé přípravky např. kyselinu mravenčí nebo šťavelovou jinak než podle návodu a někdo by řekl, že to není doporučený způsob. Jenže zásadní rozdíl je praxe.

Mám 40-ti leté zkušenosti se včelařením, využívám ověřené informace včelařů které respektuji, protože oni sami pracují s velkým množstvím včelstev nejméně 20 let, a proto vím co si vzhledem k životnímu cyklu včelstev mohu dovolit.  S bratrem jsme provedli za posledních 10 let ošetření stovek včelstev, proto máme spoustu věcí odzkoušených. Proto když něco děláme jinak, víme proč.

Není to na základě neověřené informace. Naše ztráty na včelách nikdy nepřesáhly 5%, proto si myslím, že vím o čem mluvím. Přesto musíme mít a máme velkou pokoru k přírodě, protože s rozšířením virových onemocnění to příští rok může být jiné.

Při včelařských přednáškách jsem slyšel mnoho případů, kdy včelaři přišli o včely, sváděli to na někoho, kdo jim poradil, zkoušeli různé metody ošetření (mnohdy nesprávně), různé přípravky, bohužel i nepovolené, ale protože neměli dostatečné zkušenosti s včelařením, udělali někde „drobnou chybu“, kterou si ani neuvědomili, nebo dokonce o ní vůbec dodnes neví a proto měli nebo mají ztráty.

Ad A2 Stejně jako v říjnu – záznam ošetření z listopadu

Záznamy o době ošetření, o použitém přípravku nám dávají přehledný obrázek o stavu našich včelstev. Proto je dobrý nápad i po druhém ošetření (cca v polovině listopadu) znova spočítat spadlé roztoče (na podložce v úle). Ideální stav je, když jejich počet oproti prvnímu ošetření, kdy spadlo např. 250 roztočů, jich máme jen cca 25 a méně. Pak vše postupuje správným směrem.

Stává se ale (pokud včelstvo plodovalo), že najednou při druhém ošetření jsou spady roztočů přibližně stejné, nebo dokonce vyšší než při prvním ošetření. To pro nás značí POZOR, POZOR, něco není v pořádku a MUSÍME dát větší důraz na poslední ošetření, které se dělá na přelomu listopadu a prosince.

Co by bylo dobré udělat? Nemusíme, ale bylo by to dobré.

Jsou to obvykle činnosti, na které není čas, nějakou dobu počkají, ale teď, kdy je více volného času a přímé práce se včelami není moc, má smysl věnovat časový prostor pro tyto činnosti.

Ad B1 Cedule, upozornění na včely, možnost koupě medu.

Jsou-li vaše včelstva v terénu na stanovištích okolo kterých chodí lidé, přímo se nabízí možnost udělat si reklamu. Mnoho lidí, rodin a dětí se chce na úly a včelstva podívat. Vždyť to děláme také pro ně. Máme radost, že se o včely zajímají a získáváme tak další možné zájemce o med.  

Proto je zapotřebí lidi upozornit, že jsou v blízkosti včelstev a zároveň si vytvořit „reklamu“ pro prodej medu. Nebojme se med nabídnout právě zde a zanechat na sebe kontakt. Med přímo od včelaře. Nemůže být lepší doporučení.

Ad B2 Výroba rámků, oprava nástavků, úlů

Každoročně je dobré vyrábět nové rámky a po vytavení starých souší, poničené rámky vyřadit. Děláme to ve vlastním zájmu.

Tady bych doporučil všem včelařům, kteří se chtějí včelami bavit a ne udřít, aby si zakoupili sponkovačku pro sponkování rámků a vyřadili z této práce kladívko a hřebíky. Hodně to urychlí a usnadní práci.Sám mám 3 pneumatické sponkovačky na různě práce, proto mají rozdílné velikosti spon.

Velká sponkovačka – spony od cca 45– 70 mm, střední s velikostí spon cca 22 – 40 mm, kterou používám na sponkování rámků a malou s velikostí spon 8–16 mm. Uživím všechny, ale stěžejní využití má střední.

Ad B3 Tavení souší, zpracování vosku

Listopad je měsícem kdy včely „neotravují“ při tavení souší. Je dostatečně chladno, ale my se při práci venku, při topení v kotli určitě zahřejeme.  Používám univerzální kotel na 150 litrů, který se využívá jak při zpracování souší a tavení vosku, tak při parafinování nástavků.

Topeniště pod kotlem je postaveno tak, aby voda vřela od jedné strany a „tlačila“ vosk s košilkami na stranu druhou. Když vidím, že směs vře a na povrchu se tvoří žlutá pěna, je směs dostatečně rozvařená a připravená k vložení do odstředivky. K odstředění vosku používám dvouplášťovou odstředivku vyhřívanou elektrickým topným tělesem.

Dříve narození si pamatují odstředivky Romo Fulnek, od kterých je její princip odvozen. Funguje parádně. Doprostřed se vkládá pytel, ze síťované tkaniny, kam se nalije směs vody s voskem. Zavře se a vosk s vodou se odstředivou silou oddělí od košilek a pevné směsi. Důležité je po odstředění pevnou směs protřepat a znovu odstředit. Směs se při odstřeďování zahřívá párou z vřící vody, což určitě pomáhá s % výtěžností vosku. Jsem s ní maximálně spokojen.

Navíc zpracování souší přispívá nejen k těžbě vosku, ale k lepší zdravotní situaci včelstev. Zároveň tímto způsobem v kotli dezinfikujeme rámky. Ty, které jsou v pořádku se opraví a použijí, staré, nevhodné se zlikvidují.

Po vychladnutí vosku v kbelících (nejdříve za 24 hodin) musíme voskové koláče očistit od nečistot, sazených na spodní straně voskového koláče.

POZOR a staré rezavé hrnce, v kterých někteří včelaři vosk vyvařují. Vosk by neměl přijít do styku s železem, rzí nebo mědí. Vosk je potom šedý až černý – jinými slovy je hnusný už od pohledu.

Ad B4 Výroba svíček a ozdob z včelího vosku

Svíčky z včelařských mezistěn.

a)    Mezistěny musí být dostatečně teplé, aby se nelámaly (lité mezistěny) při rolování, nebo si můžeme sehnat válcované mezistěny. které jsou pro tento účel vhodnější. Potřebujete si především koupit knoty, které jsou nutné pro výrobu svíček, jsou k dostání ve včelařských prodejnách.

b)    Udělejte si „lodičky“ ze skořápek ořechů. Tenkým vrtákem skořápku provrtat, vložit do ní knot a druhou část knotu propíchnout špendlíkem, nebo párátkem a zafixovat na hranách skořápky. Pak je knot napnutý a nezbývá než naplnit skořápku včelím voskem. Po vychladnutí máme krásné lodičky do misek s vodou. Hoří 2-3 hodiny, pokud spálený vosk průběžně doplňujeme.

c)    Silikonové formy na voskové ozdoby a svíčky jsou k dostání nejen ve včelařských prodejnách, ale lze je objednat i na internetu. Ceny se pohybují od 150 Kč – 1500Kč za různé typy forem. Ideální je, když se domluví několik včelařů, koupí různé formy a pak si je vzájemně půjčují.  Večer se doma rodina může bavit výrobou ozdob a svíček.

Ad B5 Vzdělávání se

Dnes v době „internetové revoluce“ můžeme najít spoustu zajímavých informací na internetu ohledně včelích produktů, včelího vosku, medu, marketingu prodeje medu (a mnohých dalších užitečných informací), včetně praktických poznatků z chovu včelstev. Samotného mě některé nápady zaujaly. Nezapomínejme na knížky, na „oficiální literaturu“, kde je větší pravděpodobnost, že informace jsou pravdivé, použitelné a ověřené. Autor knížky si nikdy nedovolil napsat něco bez dlouhodobé praxe když si nebyl na 100% jistý, že jeho zkušenosti jsou použitelné pro ostatní.

Bohužel, dnes v době „Facebooku“ každý pověsí svůj názor, zkušenost kamkoliv i když má třeba jen 3 včelstva a 2 roky včelaří. Proto selektujte informace. Musím upozornit, že se setkávám s lidmi, kteří čerpají informace pouze z internetu a zvláště informace k léčení včelstev mají nedostatečné. A to je „průser“. Zrovna dnes (je začátek října) mi volali 3 včelaři, že se mají plno roztočů na podložce. Co s tím prý mají dělat.

Jestli chceme včelařit, mít radost z medu a včel obecně, musíme se vzdělávat a něco o včelách vědět. Hlavně informace k ošetřování včelstev proti roztoči varroa destructor je NUTNÉ znát. Jedná se o zásahy během celého roku.

Chválím všechny včelaře, kteří mají ve včelstvech podložku v průběhu roku a pravidelně kontrolují (monitorují) spady ve včelstvech. Rychle a snáze tak zjistí, zda se neděje něco nekalého.

Ad B6 Sběr troudu a chorošů

Ve včelařské sezóně je někdy obtížné udělat si čas na chození po lesích, ale v podzimních měsících máme více času na procházky a poznání možných zdrojů snůšky ve svém okolí. Paseky, nebo místa s výsadbou stromků jsou budoucí plochy pro maliník a ostružiník v příštím roce. Také cíleně při procházkách hledáme troud do kuřáku. Mám velmi dobré zkušenosti s lípou, topolem, ale co mám nejraději jsou choroše. Vždycky hledám, kde se tyhle houby (choroš je houba rostoucí na stromě) nacházejí. Ulomím je, doma rozsekám sekyrkou na malé kousky a dám do umělohmotné bedýnky na ovoce. Choroše mají dost vody a v prodyšné bedýnce se přes zimu a na jaře vysuší. Tak doplňuji stavy svého paliva do kuřáku. Když zapaluji kuřák, nejdříve tam dám zapálený klasický troud (z lípy, topolu apod.) a na něj hodím pár kousků chorošů. Snáze se zapálí, chytnou, dlouho vydrží a krásně voní.