Říjen - včely neplodují a proto likvidujeve roztoče Varroa Destructor

Kalendárium – Říjen

A.    Co včelaři musí v říjnu udělat a vyplývá to z legislativy?

1.    Požadavek na poskytnutí dotaci 1D do 15 října 20222.   

2. Důležitá informace k „METODICE KONTROLY ZDRAVÍ ZVÍŘAT A NAŘÍZENÉ VAKCINACE NA ROK 2022“ vydané Státní veterinární správou a její rozebrání.

3.    Povolená léčiva pro ošetřování včelstev

4.    Záznam o ošeření (léčení) včelstev – co by záznam měl obsahovat

B.    Co by bylo dobré udělat?

1.    Podložka na dno úlu pro kontrolu spadu měli a také roztočů

2.    Zábrana vstupu myší do úlu nebo mateří mřížka

3.    To nejdůležitější je ošetření včelstev proti varroáze. „Jak to dělám já a proč“

4.    Vypouštění „zaklíckovaných“ matek, důležitost ošetření bez plodu

5.    Uteplení včelstev úprava okolíCo včelaři musí v říjnu udělat a vyplývá to z legislativy?

Ad A1 Požadavek na poskytnutí dotace 1D do 15. října 2022

Jak jsem psal v září, letos byla doba hlášení žádosti o dotaci 1D posunuta na říjen a včelařům to dává dostatek času, aby si vše připravili, vytiskli nebo vytrhli z časopisu Včelařství č. 9 případně stáhli informace na webu /www.vcelarstvi.cz, vše doplnili a odevzdali ve svých ZO.

Ad A2 Rozebrání části „Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2022“

Přiznám se, že tohle je velmi kontraverzní téma. Musím konstatovat, že metodika je poplatná době, kdy žijeme a konkrétně pro léčení varroázy je velmi, velmi vágní. Při tvorbě metodiky se zde díky vlivům, o nichž jako drobní včelaři nemáme ani ponětí (právní vlivy, „ekologičtí aktivisté“, zájmové skupiny a tím osobní zájmy atd.) vytratily klíčové prvky mající zásadní vliv na zdraví a ochranu včelstev. Uvedu konkrétní příklady.

V „části II. Povinné preventivní a diagnostické úkony hrazené chovatelem zvířat“ v posledním odstavci je formulace zahrnující celé letní a podzimní ošetření včelstev související s varoázou ve 3. řádcích.„Chovatel je povinen provádět monitoring varroázy a následné ošetření všech infestovaných včelstev registrovanými veterinárními léčivými přípravky v souladu s příbalovou informací za účelem ochrany dlouhověké generace včel před poškozením

a)    Co je to infesovaných?

Kolik lidí to ví? Já dohledal, že to znamená zamořených včelstev. Takže včely mohu léčit, když zjistím, že jsou zamořené. Jak to mám zjišťovat? Monitoringem. Kolik včelařů z 10 jich opravdu kontrolu a hledání roztočů (monitoring) provádí? Kdo opravdu hledá v červnu a červenci varroázu na trubčím plodu, kontroluje podložky a hledá roztoče nebo dělá smyv u všech svých včelstev?

b)    Z předešlého je pro mě jasné, že léčit se musí. A to bez rozdílu u všech včelstev, protože včely si mohou roztoče přinést zalétáváním i v začátku září. Bohužel, my to nejsme schopni zjistit. Na sociálních sítích často vidím, jak „ekologičtí včelaři“ tvrdí, že „tvrdá chemie do včel nepatří“, ale uvádějí jen část faktů tzv. polopravdu. Důsledkem je, že dost včelařů z neznalosti faktů podlehne těmto zprávám, léčí špatně nebo v nevhodnou dobu a přichází o svá včelstva.

c)    K čemu je nám takové „volné doporučení pro ošetřování“ z metodiky, kde není uveden termín, počet ošetření ani čas? Má to vůbec smysl? Pokud včelaři neošetřují své včelstva (ať je k tomu vede cokoliv) a přijde na kontrolu SVS, tak se kontrola nemá o co opřít. d)    Když půjdu do extrému a nebudu chtít ošetřovat, tak řeknu že jsem „monitoroval“, ale roztoče jsem neviděl. Proto „nemusím“ léčit a to je rozhodně špatně. Cílem podzimního ošetřování je, aby pokud možno NIKDE nebyli roztoči a šli jsme všichni do jara s čistým štítem.

Ad A3 Povolená léčiva pro ošetřován včelstev zjištěná k 10. září 2022

Hledejte na stránkách Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv – ÚSKVBL, kde je spousta užitečných informací ohledně registrovaných léků pro léčení včelstev - www.uskvbl.cz Žlutě vyznačená léčiva lze použít na ošetření včelstev v podzimních měsících. To nejdůležitější je, že při ošetřování včelstev ve včelstvu NESMÍ být plod. Snížila by se tak razantně účinnost léčivých přípravků.

Důležité – pravda o přípravku (nikoliv léčivu) EKOPOL, APIDEZ A BISADAR.

Ukázka toho jak se někteří lidé a firmy neštítí podávat LŽIVÉ a ZAVÁDĚJÍCÍ informace je i v případě těchto přípravků. Z mého pohledu jde o cílený podvod, kdy někteří lidé obhajují použití těchto přípravků a tvrdí, že se jedná o „ekologické veterinární přípravky na podporu a prevenci léčby varroázy“ u včel.   Že u nás nebyly registrovány jako léčivo jim nevadí, hlavně, že jsou „ekologické“. Jaká je skutečnost?Byla provedena analýza těchto „ekologických“, neregistrovaných přípravků odborem „Ústřední laboratoře pro kontrolu veterinárních léčiv“, který je součástí Veterinárního ústavu.

Ta jasně prokázala, že skutečnost je jiná, než nám deklarují. Výsledek analýzy je na: www.uskvbl.czEKOPOL a APIDEZ obsahovaly 4,2 mg flumetrinu na proužek, BISANAL obsahoval 11,7 mg flumetrinu. Jinými slovy, mají více účinné látky na proužek než náš GABON FLUM.

Proto pozor na používání jakýchkoliv „léčiv a přípravků“, které nejsou u nás registrovány.

Ad A4 Záznam o ošeření (léčení) včelstev – co by měl záznam obsahovat

V září jsem uváděl tabulku, kterou si můžete okopírovat, nebo mít alespoň někde uvedeny záznamy z léčení. Konkrétně. Kdy jsem léčil, jakým přípravkem, jakým způsobem a kolik včelstev. Je vhodné zkontrolovat a poznamenat si spady po ošetření. Pak můžeme mít jasnou představu o dalších krocích které by bylo dobré udělat.

Ad B1 Podložka na dno úlu pro kontrolu spadu měli a roztočů

Je ideální dodržet „starý termín“ a nejpozději začátkem října vložit podložku. Pokud po prvním ošetření (obvykle fumigaci) provedeném v poslední dekádě října kontrolujeme spady roztočů, máme skutečný přehled o jednotlivých včelstvech. Ale jen v případě, že ve včelstvech nebyl plod. Tato skutečnost může zkreslit pohled na výsledky prvního ošetření.

Ad B2 Zábrana vstupu myší do úlu nebo mateří mřížka na očkách nástavků.

Považuji za jedno z nejdůležitějších opatření, protože moje ztráty jsou nejčastější v případě, kdy se myš nebo rejsek dostane nějakým způsobem do úlů. Ruší včelstvo pobíháním po úlu, živí se včelami, požírají plásty s pylem a zanechávají v úle výkaly. To vše oslabí včelstvo natolik, že z jara je nejlepší tyto včelstva nezachraňovat, ale spojit s jinými (pokud nejsou nemocná a pokálená).

Ad B3 Za absolutně nejdůležitější považuji podzimní ošetření včelstev

„Jak to dělám já a proč“ - Na základě 40-ti leté praxe chci ukázat svůj pohled za kterým si stojím.

Bratr a já se posledních 20 let staráme o více než 150 včelstev. Za celou tuhle dobu naše zimní ztráty nikdy nepřesáhly 5%. Včelaříme přitom na různých rámkových mírách, v různých ZO kde někteří včelaři měli i více než 50% úhyny (a bohužel opakovaně).  Rozhodně tím nechci házet všechny včelaře kteří měli ztráty do „jednoho pytle“, ale kdo z nich opravdu dodržel správnou metodiku ošetřování včelstev?A jakou metodiku?

Jeden z velmi důležitých faktorů (nikoliv jediný) je dodržení způsobů a metodiky léčení varroázy, která byla stanovena před více než 20 lety, kdy u jejího zrodu stál pan Ing Vladimír Veselý, v té době ředitel Výzkumného ústavu včelařského v Dole.

Na jakých základech tato metodika stála?

Jasná funkční pravidla ohledně ošetřování včelstev, kterým rozuměl každý včelař lékař, zemědělec, dělník, prostě kdokoliv.

Zde je uvedena jen část metodiky, vztahující se k podzimnímu ošetření včelstev.

• o Vložení podložek do cca 30. září, abychom byli schopni diagnostikovat spady roztočů po jednotlivých ošetřeních v každém včelstvu.
• o Ošetření má začínat v době, kdy ve včelstvech není plod, protože jen tehdy jsou roztoči zasažitelní a použitá léčiva jsou efektivní. Když je ve včelstvu plod, roztoči jsou schovaní, a tudíž léčení není dostatečně účinné. Proto byl stanoven termín ošetřování nejdříve po 15. říjnu, kdy v našich zeměpisných podmínkách obvykle u včelstev nastává přestávka v plodování. V průběhu posledních 20 let jsou velmi teplé podzimy, proto první ošetření děláme až koncem října.
• o    Používaná léčiva pro fumigaci a následně i pro aerosolovou metodu mají 95% účinnost (usmrcují až 95 roztočů ze 100) a to znamená, že je nestačí použít jen jednou. K tomu stačí jednoduchá matematika. Vidíme, jak mnoho roztočů ve včelstvu zůstává po ošetření i když ošetření uděláme jak nejlépe umíme. Procento účinnosti uvedených přípravků nedosahuje vždy nejvyšších hodnot, neboť ho ovlivňuje počasí, množství plodu ve včelstvu, netěsnost v úlech, apod.
• o    Proto se doporučovaly 3 ošetření, tj. 2 fumigace a jedno ošetření pomocí aerosolu. Fumigace je rozptýlení léčiva odparem z buničinového pásku. Nakapeme léčivou látku na buničinový pásek, který dole zapálíme a vložíme do nástavku, kde jsme nechali mezeru jednoho plástu. Třetí ošetření pomocí aerosolu (kapičky acetonu nebo vody s účinnou látkou rozptýlené ve vzduchu), aby se léčivo dostalo i do zimního chumáče včel. Dnes mnozí včelaři používají jako třetí ošetření VaroMed nebo Oxuvar, jinými slovy léčivo s kyselinou šťavelovou.
• o    Důležité je postupovat vždy přesně podle návodů, abychom „nepomohli“ špatným používáním léčiv k rezistenci roztočů.

Na stránkách Státní veterinární správy jsou užitečné informace o rezistenci roztočů - www.svscr.cz/zdravi-zvirat/•    Roztoči se při podzimním ošetření „zabíjejí“ – nejedná se o ochranu zimní generace včel. Pokud jsou včely poškozené roztoči z letních měsíců, vytratí se z úlu a mnozí včelaři v říjnu přicházejí s tím, že jim někdo „ukradl včely“.

Jde nám o to, abychom začali nový včelařský rok pokud možno bez roztočů.•    Mám štěstí, že jsem v ZO Černošice kde se tyto nastavená pravidla stále dodržují (za to chci všem, kteří se na tom podílejí moc poděkovat).  Těží z toho všichni členové naší organizace. Přesto někdy dochází různými vlivy k zhoršení nákazové situace u varroázy.

Ad B4 Vypouštění „zaklíckovaných“ matek, důležitost ošetření bez ploduMatky jsme v minulém měsíci klíckovali z důvodu omezení plodování.

Připomínám, že klíckování je vhodné pro včelaře, kteří mají méně než cca 15 včelstev (časová náročnost). Matky můžeme vypustit klidně až po první fumigaci, kdy bude přijatelná teplota pro práci se včelami. Matky se už nerozkladou a my dosáhneme max. účinku použitých léčivých přípravků. Musíme sami jako včelaři udělat vše, aby ve včelstvech při podzimním ošetřování nebyl plod.

Jeden rok jsem měřil teplotu v úlech a mohu potvrdit, že na každém ze tří stanovišť byla včelstva, kde vybíhal poslední plod až v polovině listopadu. Pak teplota uvnitř zimního chomáče najednou ze dne na den klesla o 10°C.

Ad B5 Uteplení včelstev a úprava okolí.

Protože si chci co nejvíce usnadnit práci, ale přitom mám snahu co nejvíce pomoci včelám, tak nyní mám na strůpku (na horních loučkách plástů) jen průhledný igelit nebo slídu, pak 3 cm polystyrén a víko. Nevím, jestli se to včelám líbí, ale na jaře se rozvíjí dobře. Úpravou okolí mám na mysli odstranění všech keřů a větví, které by díky větru mohly bubnovat do úlů a rušit tím zbytečně včely.