Září - včelařské práce v průběhu roku

Kalendárium - Září

A.    Co včelaři musí v září udělat a vyplývá to z legislativy?

1.    Hlášení o počtu včelstev a umístění stanovišť do Hradišťska na ČMSCH

2.    Chtějí-li peníze, tak podání požadavku na dotace 1D

3.    Příprava podkladů a záznamů pro léčení

B.    Co by bylo dobré udělat?

1.    Vkládání podložek pro kontrolu „monitoring“ spadu v září

2.    Poslední možnost sběru čistého propolisu (bez léčiv)

3.    Varoáza – klíckování matek – obvykle dělají včelaři, kteří mají do cca 15 včelstev

4.    Vymytí a dezinfekce krmítek pro včely5.    Včelařské práce s tříděním plástů, čištění nástavků a využití slunečního tavidla

Ad A1 Hlášení o počtu včelstev a umístění stanovišť do Hradišťska na ČMSCH

Mezi 1. a 14. zářím spočítat včelstva která budeme zimovat a do 15. září tuto informaci doručit na ČMSCH v Hradišťsku. Ideálně  e-mailem  na cmsch@cmsch.cz, nebo poštou.

S tím souvisí otázka, Jak definovat včelstvo?

Ptám se proto, že jsem viděl u některých včelařů „včelstva“ slabší, než moje oddělky. Nejen z hlediska legislativy, ale i z hlediska zdravotního stavu slabá včelstva přinesou včelaři spíše potíže než radost a dostatek medu.

„Včelstvo“ je společenství včel schopné přezimovat a plně obsedat nejméně sedm plástů rámkové míry 39 × 24 cm; odlišná míra rámků se přepočítává. Co to pro nás včelaře a včelařky znamená? Měli bychom zimovat včelstva která začátkem září obsedají ideálně dva nástavky 39*24 a na 2/3 LG ideálně 3-4 nástavky této míry. 2 nástavky 39*24 se plástovou plochou rovnají třem nástavkům 2/3 LG.

Ad A2 Jak je to s žádostí o poskytnutí dotace 1D.

Nejdříve co vlastně je dotace 1D a proč je stát ochoten ji poskytnout?

Dotace  „1D“ je směřovaná k zabezpečení opylování hmyzosnubných kultur, a to mohou zabezpečit především silná včelstva která se budou na jaře dobře rozvíjet. Chovatel včel (včelař/ka) může dostat maximálně 180 Kč na jedno hlášené a zazimované včelstvo (v závislosti na počtu zazimovaných včelstev v ČR).

Podmínky pro poskytnutí této dotace (bez jejich splnění na dotaci 1D není nárok).

• včelaři musí zazimovat plnohodnotné včelstvo, které je schopné přezimovat a nahlásit počet včelstev a jejich umístění do Hradišťska pod Medníkem do 15. září
• včelaři v jednotlivých ZO musí vyplnit a odevzdat formuláře “Požadavek na dotaci 1D“ a „Podklady pro statistický výkaz o včelařství v ČR v roce 2022“ do 15.října – změna v termínu na rozdíl od předchozích roků !
• pokud včelař má svá včelstva z jiné ZO než kde je registrován, potřebuje POTVRZENÍ o tom, zda tam žádá nebo nežádá o dotaci 1D

Ad. A. 3. Příprava podkladů a záznamů pro léčení

Z veterinárního zákona vyplývá povinnost „Zabezpečit provádění úkonů stanovených v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace, a uchovávat o tom záznamy po dobu nejméně 3 let“.

Co to pro nás včelaře znamená? Připravit si sešit, nebo vhodné tabulky a vést záznamy z ošetřování včelstev. Chovatel včel je povinen vést záznam o ošetření včelstev *2   Přiložená tabulka je v tomto metodickém pokynu. Lze to dohledat na internetu.

Ad. B. 1. Vkládání podložek pro kontrolu – čili „monitoring“ spadu v září.

Proč si myslím, že mý smysl dělat tento monitoring v září?

Hodně se mluví o ošetření včelstev „měkkými metodami po medobraní v červenci, a srpen se tak často nezmiňuje. Proto včelaři, kteří nepoužili „Gabonové pásky“ v průběhu srpna, nebo dělali ošetření jen v červenci, mohu být překvapeni, že si „čistá“ včelstva donesla dostatek roztočů, nebo, že se ti „domácí“ pěkně rozmnožili. U Gabonu POZOR na jeho sníženou účinnost. Pro mnohé včelaře, kteří na něj plně spolehnout to může být problém.

Protože v posledních letech je v prvních měsících podzimu docela teplo, tak se roztoči až do prvního podzimního ošetření (obvykle po 20 říjnu) pěkně množí. Z praxe vím, že mnozí včelaři dělají ošetření fumigací nebo jinými přípravky před 15. říjnem, kdy včelstva plodují a roztoči jsou schovaní v plodu. A to je špatně!

Pro nás včelaře, je důležitý „Metodický pokyn Státní veterinární správy pro chovatele včel k prevenci a tlumení varroázy vydaný v roce 2021“. Je v něm pěkně popsáno, jakými způsoby můžeme zjišťovat, „monitorovat“ množství a spady roztočů v úlech. V září je vhodné vložit monitorovací podložky (podložky s dvojitou sítí, aby včely roztoče nevynášely) alespoň do několika včelstev. Nejčastěji se objevuje více roztočů ve včelstvech, která jsou na kraji řady, nebo v těch nejsilnějších. Vložíme-li podložky 10. září a 17. září je vytáhneme, můžeme vyhodnocovat spady roztočů. Zajímá nás denní spad, tj. počet spadlých roztočů na podložku vydělený počtem dnů kdy byla podložka v úle. Je-li průměrný denní spad menší než 2-3 roztoči je to v pořádku, ale pokud je tento průměr vyšší, měli bychom vhodně zareagovat.

Ad. B. 2. Poslední možnost sběru čistého propolisu (bez léčiv)

Propolis je jeden z produktů včel a je přinášen včelami především v srpnu, v době, kdy je teplo a včely jej mohou dobře zpracovat a použít pro svou potřebu v úle.

Co je propolis? Odkud se bere?

Propolis je látka pryskyřičné povahy, kterou včely sbírají na pupenech a kůře stromů, nebo rostlin, které jsou v lokalitě umístění včelstev. Hnětou jej a používají na dezinfekce úlu. Vyplňují jím různé mezery a proto můžeme čistý propolis seškrabávat z louček plástů na který jej včely lepí. Podotýkám, sbírat pouze u včelstev, kde jsme použili kyselinu mravenčí, aby se léčiva nedostala do propolisu.

Ad. B. 3. Jak dosáhnout vysokou efektivitu podzimního ošetření proti varroáze?

Klíckováním matek.

Proč klíckovat matky? Má to vůbec smysl?

Tuto otázku si kladou mnozí včelaři. Odpověd je jednoduchá. V podzimním a zimním období, kdy ve včelstvu není plod, se roztoč nachází pouze na včelách. Je to ideální období pro účinnou léčbu. Proto musíme udělat maximum, aby ve včelstvech v době ošetřování (od druhé polovina října do poloviny prosince) nebyl plod. A proto mohu jednoznačně na základě vlastní zkušenosti říci ano, klíckování matek pomáhá k nulovému spadu při sběru zimní měli.

Jak klíckovat matky? Chytit matku nejlépe palcem a ukazováčkem (případně kovovou výchytkou) a vložit ji do prostoru souše kde je uprostřed prostor uzavřený mateří mřížkou, viz foto.

Upravená souš se vkládá s matkou do místa posledního plodu, tedy tam kde se i po nečekaném ochlazení zdržují včely a jsou schopny v uvedeném místě vytvořit zimní chomáč včel. Matka musí mít dostatek prostoru pro přesun jinam, v prostoru zimního chomáče včel. Včely se mohou přesunout za potravou ale matka musí být stále uprostřed včel aby neuhynula zimou.

Klíckování matek– obvykle dělají včelaři, kteří mají do cca 15 včelstev.

V době, kdy jsem dělal v Nasavrkách včelařského mistra a pracoval s učni se občas stávalo, že jsme si někdy nevšimli „kvalitu jejich práce“ při vypouštění matek z klícek. Na jaře jsme někdy „objevili“ klícky s nevypuštěnou matkou. Znamená to, že matka byla ve včelstvu zaklíckovaná od září až do února. Když klícka s matkou zasahovala do zimního chomáče včel, v pohodě přežila a včely šly krásně do rozvoje. Pravda je, že některé matky to štěstí neměly. Další možností, která způsobuje, že matky samy přestávají v druhé polovině září klást je včasné zakrmení včelstev, to znamená nejpozději do ½ srpna. Samozřejmě, že to velmi pomáhá, ale neplatí ve 100% .

Ad. B. 4. Vymytí a dezinfekce krmítek pro včely

Po nakrmení včelstev, je nutné vyčistit a vymýt krmítka, kbelíky a láhve, prostě vše, co jsme použili při krmení včelstev. Pokud to neuděláme, mohou se uvnitř těchto nádob objevit plísně, houby apod. A to není ze zdravotního hlediska ideální ani pro nás, ani pro včely. Proto je vše nutné umýt, nejlépe teplou vodou a vydezinfikovat.

Pro dezinfekci používám prostředek Bee Safe. Je to z mého pohledu výborný prostředek vhodný k dezinfekci. Problém je, že vypadá, že byla ukončena jeho distribuce. Vidím, že se momentálně doprodávají zásoby.  

Náhrada? Kuchyňské Savo, louh sodný nebo draselný, kyselina fosforečná, kyselina citrónová,  ALE použít přesně podle návodu v závislosti k čemu tyto chemikálie chceme použít. Samozřejmě, že dezinfekce se netýká pouze krmítek a nádob na krmení včelstev, ale ty mají z mého hlediska velkou prioritu.

Ad. B. 5. Včelařské práce s tříděním plástů, čištění nástavků

Nesmíme zapomenout na rychlé vytřídění plástů z důvodu teplého počasí. Pokud máme plásty, respektive souše třídíme na a)    Panenské – pouze vystavěné mezistěny, které matka nezakladla, mohl v nich být med, ale nevylíhly se tam včely a není tam uložený pyl. Ty můžeme skladovat bez obav.

b)    „Žemlové“ souše jsou takové, kde se včely vylíhly alespoň jednou. Ty pokud dobře neuskladníme v průvanu, nebo chladu pod 8°C, tak se nám do nich pustí zavíječi voskoví a kompletně je sežerou. Předpokládám, že každý včelař má nějakou zkušenost s těmito „prevíty“. Včelaři s nízkým stavem včelstev obvykle dávají souše do „ komínu“ – nástavky nad sebe kde je ode dna průvan, a to se zavíječům moc nelíbí, nebo případně  uzavřené dno a nástavky s plásty se ošetřují sirnými knoty (sírou), nebo vhodnými kyselinami.

c)    Tmavé souše které chceme vyřadit. V září máme poslední možnost využít síly sluníčka a jeho paprsků v době babího léta, naposledy využíváme sluneční tavidla. Pro tavení starých plástu nejsou sice příliš efektivní, ale lepší je dostat z plástů alespoň nějaký vosk, než nechat plásty sežrat zavíječům.

*1 podle novely vyhlášky č. 136/2004 Sb. s účinností od 1.8. 2019

*2 viz. Metodický pokyn SVS ohledně metodiky kontroly zdraví a zvířat pro rok 2022